BLOG

 

Francouzský sitcom na prknech Divadla Mír

 

Repertoár nejnovějšího ostravského divadla se skládá především z konverzačních a situačních komedií a jednu z nich mohli účastníci festivalu vidět už minulý XXII. ročník , kdy se Divadlo Mír účastnilo poprvé. Pro tento ročník se režisér Albert Čuba rozhodl pro francouzskou komedii Clémenta Michela, která pojednává o přetvářce, podvodech, lžích a vztazích mezi přáteli a partnery. Aktuální téma, které vlastně nikdy neomrzí, a navíc většinové publikum pobaví.

Situace se točí kolem tří lidí: Přemysla (Štěpán Kozub), jeho partnerky Simony (Kristýna Leichtová) a Přemyslova kamaráda Marcela (Robin Ferro), kteří se později ocitnou v klasickém milostném trojúhelníku. Nelze říci, zda je chyba v překladu nebo v už v samotném originálním textu, ale ačkoli by herci mohli využít svoji komičnost a herecký potenciál, v tomto případě to tak úplně nefunguje. Děj je strohý a občas až nudný, ale místy tu situační humor funguje a divák se i zasměje. Většinou jsou však použity opakované vtipy, které už ničím nepřekvapí. Štěpán Kozub se sice snaží vložit do inscenace všechny herecké predispozice komika, ale občas už to působí strojeně a trapně. Vtipy a herecký styl se ničím nemění, po celou dobu jsou používány tytéž herecké techniky, tak jako ve většině situačních komedií. Místy se vyskytují převládající vulgarismy a přehrávání herců, na čemž však nelze divadelní komiku zakládat.

V příběhu se nachází potenciál pro originální téma a děj, ale bohužel není zpracován tak, aby fungoval dobře po celou dobu představení. Otázkou je, jestli je chyba na straně autora, tvůrců inscenace nebo obojího. Dle mého názoru se herci do rolí vžili se zapálením a nadšením, ale pořád se v jejich projevu vyskytuje určitý element, který celkový výkon narušuje.

Pochvalu si tvůrci inscenace zaslouží za scénografii, která je hodně realistická. Prostor zobrazující klasický byt je úplně zaplněn a je dbáno na detaily. Na scéně najdeme úplně všechno, co máme u nás doma, takže takový klasický vizuál televizních sitcomů. Je však škoda, že se této propracované scény využívá tak málo. Trochu sebestředně může působit plakát Alberta Čuby s inscenací Othello, který je nalepený na dveřích od koupelny. Zrovna to se do inscenace moc nehodí a nechápu, z jakého důvodu je to do scénografie vloženo. Moderní hudba, která doprovází změny kostýmů, pak dodává energičnost a děj oživuje.

Celkově se sice inscenace na repertoár Divadla Mír hodí, navíc se jedná o aktuální téma lidské hlouposti a přetvářky, avšak zpracování už se tak úplně nepovedlo. I tak ale můžu říct, že pro diváka, co se jde do divadla zasmát a pobavit, je to ideální volba, která rozhodně neurazí.

 

Šárka Beníčková

Add a comment