Výsledky vyhledávání

Ptáčci Národní divadlo moravskoslezské Pátek 28. listopadu od 18.30 v Divadle Antonína Dvořáka Kdo miluje, ten neutíká Hra, která získala několik ocenění a rezonovala v divácích z celého světa, poprvé na českém jevišti! Co určuje to, kým jsme? Naše geny? Víra? Minulost? Láska? Na začátku příběhu je osudové setkání dvou mladých lidí. Pak ale kvůli teroristickému útoku v Jeruzalémě upadne izraelsko-německý biogenetik Eitan do kómatu, zatímco jeho přítelkyně Wahida – marocká historička – musí odhalit Eitanovo rodinné tajemství, které je přivedlo do Izraele. Překoná jejich vztah všechny neshody a předsudky na obou stranách izraelsko-palestinského konfliktu? Ptáčci jsou především příběhem o starých rodinných traumatech, o lži a o pravdě, která umí být krutá, ale kterou nakonec přijmout musíme. Přináší nejen téma paměti a našich kořenů, ale slouží také jako úvaha o širších důsledcích válečných konfliktů. Autor: Wajdi Mouawad Historická poradkyně autora: Natalie Zemon Davis Překlad: Michal Zahálka Jazyková spolupráce na překladu: Lenka Bukovská, Jana B. Hniličková, Jitka Jeníková Režie: Aminata Keita Dramaturgie: Norbert Závodský Scéna: Martin Chocholoušek Kostýmy: Simona Rybáková Hudba: Martin Hůla OBSAZENÍ Eitan: Vít Roleček Wahida: Sára Erlebachová Eden: Anita Krausová Lea: Hana Doulová Nora: Petra Kocmanová Etgar: Tomáš Jirman David: David Viktora Wazzán: Robert Finta Rabín: Jan Fišar Premiéra 1. února 2025 v Divadle Antonína Dvořáka. Délka představení je 3 hodiny a 10 minut (včetně jedné přestávky). více o inscenaci Foto © Martin Kusyn

Krvavá svatba Národní divadlo moravskoslezské Sobota 29. listopadu od 18.30 v Divadle Jiřího Myrona Oheň zažíhá se ohněm „Aby čert vzal všechny nože i s tím ničemou, co je vynašel. Aby tak vzal i flinty a pistole i ten nejmenší zavíráček. Aby vzal všechno, čím se dá sekat do mužského těla.“ Španělský dramatik Lorca nám ve své hře Krvavá svatba přináší silný příběh z vesnického prostředí. Z venkova, kde se všichni znají a rodové jméno na sebe váže lokální paměť i dávné křivdy. Kde je potřeba dát společenskému životu řád prostřednictvím sňatků, které všichni ctí a které se mnohdy odvíjí od toho, čí rodová jména a hospodářství je vhodné spojit. Ale co když v prostředí svázaném přísnými tradicemi začne probublávat vášnivá spontánní láska, která je však vzhledem k rodinnému původu milenců zapovězená a nemožná? Je více sňatek z rozumu a cti, který si všichni přejí a přinese klid, nebo horoucí tlukot zamilovaného srdce a nezkrotných citů? Autor napsal krásné lyrické drama plné symboliky, napjatých vztahů, temperamentu a vášní, v němž slova pádí jako potem zpěněný kůň letící na kopytech touhy. A nožík určený ke sklízení hroznů na vinici v něm může přetnout žíly a život urostlého mužského. Po krveprolití zůstávají truchlící matky v černém a sžíravá rodová nenávist. Krvavá svatba byla s velkým úspěchem nastudována na jevišti Divadla Jiřího Myrona v roce 2002. Nyní, téměř po čtvrt století, se vrací v novém hávu a v současném pojetí režiséra Martina Františáka . Foto © Martin Kusyn Autor: Federico García Lorca Překlad: Vladimír Mikeš Režie: Martin Františák Dramaturgie: Pavel Gejguš Scéna a kostýmy: Eva Zezula Světelný design a projekce: Lukáš Dřevjaný Hudba: Nikos Engonidis Pohybová spolupráce: Tomáš Rychetský Asistentka režie: Karolína Jurková OBSAZENÍ Matka: Kateřina Breiská Nevěsta: Sára Erlebachová Leonardova žena: Hana Piterková Tchyně: Alena Sasínová-Polarczyk Služka: Magdaléna Kubatková Sousedka: Sabina Muchová Leonardo: Petr Panzenberger Ženich: Robert Finta Otec nevěstin: František Strnad Smrt: František Večeřa Luna: Alexandra Gasnárková Mládenci, dřevorubci: Alois Bartoň, Milan Bednář, Jan Lefner, Vít Roleček, Jakub Samlík Děvčata: Maya Babicová, Karolína Jurková, Ema Matýsková, Ema Sebíňová, Iva Zahran Hudebníci na scéně: Nikos Engonidis, Alan Grezl, Pavel Nowak Premiéra 14. června 2025 v Divadle Jiřího Myrona. Délka představení je 95 minut. více o inscenaci

Perníkář Studio G Středa 26. listopadu od 21.30 ve Studiu G někdo to vždycky přežije Roman je z Havířova. Roman chtěl brát drogy. Roman kouřil, pil, čichal a píchal si do žíly. Roman miloval Ditu. Roman seděl. V kriminálech i odmašťovnách. Roman vařil drogy, hlavně pervitin. Roman vařil nejčistší pervitin ze všech. Roman se z toho dostal, Roman to přežil. Roman žije a jeho vyprávění sepsal do knihy Perníková chaloupka Petr Motýl. A teď je z toho divadlo. Romana hraje Panzi. Panzi je z Havířova. Obsazení Roman: Petr Panzenberger Autoři: Roman Pecha, Petr Motýl, Vojtěch Štěpánek Režie, výběr hudby, scéna a kostýmy: Vojtěch Štěpánek Světla, zvuk: Adam Pěcha Délka představení je 65 minut. Premiéra 18. ledna 2025 ve Studiu G. více o inscenaci Foto © Tomáš Rossi

Vizuál © Petr Chodura Podoba věcí Národní divadlo moravskoslezské Sobota 29. listopadu od 10.00 v Divadle "12" Naše těla si začínají rozumět… „Otevřete kterejkoliv módní časopis, zapněte kterejkoliv televizní program a všichni vám řeknou... je teď atraktivnější, normálnější. Jedním slovem, lepší. Je živoucím příkladem naší posedlosti povrchem věcí, jejich podobou.“ Kolik jsme ochotni obětovat pro lásku? A kde končí osobní proměna a začíná manipulace? Neil LaBute v této provokativní hře rozkrývá tenké hranice mezi uměním, etikou a lidskou identitou. Student Adam se pod vlivem charismatické Evelyn postupně mění v lepšího člověka. Ve společnosti je důležité zapadnout, dobře se prezentovat, a tak Adam pracuje na odstranění svých zlozvyků a nedokonalých stránek. Přestane si okusovat nehty, vyhodí starý kabát, který dosud považoval za výraz své osobní individuality, ale vypadal v něm jako dřevorubec. Hubne, posiluje. Objektivně se stává atraktivnějším mužem. Jak vysoká je cena této proměny? Strhující psychologická studie o moci a zradě v partnerských vztazích, která klade nelehké otázky o podstatě mezilidských vazeb. Autor: Neil LaBute Překlad: Petra Hanáková Režie: Josef Doležal Dramaturgie: Pavel Gejguš Scéna a kostýmy: Pavla Kamanová Hudba: Jiří Trtík OBSAZENÍ Evelyn: Sára Erlebachová Adam: Alois Bartoň Jenny: Magdaléna Kubatková Phillip: Robert Finta Premiéra 18. října 2025 v Divadle „12“. Odhadovaná délka představení je 90 minut. Kapacita sálu je pouze 62 míst! více o inscenaci Foto z první čtené zkoušky © Martin Kusyn

Pozdě příchozí Divadlo Petra Bezruče Pátek 28. listopadu od 13.00 v Divadle Petra Bezruče návštěva, která změní pohled na vaše vlastní děti / šikana, nebo žert? / odpustit sám sobě je ta nejtěžší věc na světě / chlapci jsou chlapci / je těžší být rodič, či dítě? / youtube jako zbraň / sociální sítě jako past Rodiče viníka a rodiče oběti školní šikany se setkají, aby společně našli odpovědi na otázky, které doposud unikaly jejich pozornosti. Jak se dostali až sem? Známe svět, ve kterém vyrůstají dnešní teenageři? A nestvořili jsme ho my dospělí? Hra současného kanadského dramatika je sondou do tématu identity mladých lidí, duševního zdraví, nástrah sociálních sítí a generační propasti. Otevírá oči a srdce dřív, než je pozdě. Foto © Martin Špelda Autor: Jordan Tannahill Překlad: Klára Vajnerová Režie: Jan Holec Dramaturgie: Peter Galdík Úprava: Jan Holec, Peter Galdík Výprava: Pavla Kamanová Hudba: Ivan Acher Světelný design: Karel Šimek OBSAZENÍ Filip: Ondřej Brett Vanda: Alexandra Palatínusová Tamara: Markéta Haroková Viktor: Lukáš Melník Patrik: Hynek Tajovský Premiéra 23. května 2025 v Divadle Petra Bezruče Délka představení je 9 5 minut. více o inscenaci

OST-RA-VAR 2024 © Roman Mrázek OST-RA-VAR 2023 © Roman Mrázek

Pley Boyz Divadlo loutek Ostrava Čtvrtek 27. listopadu a pátek 28. listopad od 10.30 na Alternativní scéně DLO Protože mužem se musíte stát Radikalizace mladých mužů prostřednictvím internetu se postupně týká celé Evropy. Videa s misogyním obsahem ale mohou zažehnout jiskru nenávisti i v reálném světě. Třeba u vás doma. Jak to poznáte? Tihle kluci si myslí, že jsou lepší než ostatní. A nebojí se každého o tom přesvědčit. Na druhou stranu: možná každý muž chce být nejlepší? Odtažitost od žen, svět síly, moci a touhy ovládat vše kolem je tak lákavý. Incelové, kteří nejsou sexuálně ani vztahově naplněni, zoufale bojují o pozornost, které se jim v realitě nedostává. Možná, že je za tím odmítnutí. Nebo máma a táta, co se rozvedli. Foto: © Petr Chodura Autoři: Tereza Agelová, Jiří Ondra a kol. Režie: Jiří Ondra Dramaturgie: Tereza Agelová Scéna a kostýmy: Karel Czech Hudba: Marian Mazur OBSZAENÍ Jakub Georgiev Marek Moravec j. h. Aleš Petrič Richard Liberda Marian Mazur Ondřej Vyhlídal Premiéra 30. května 2025 v Divadle loutek Ostrava. Délka představení je 60 minut . více o inscenaci

Lebka z Connemary Studio G Čtvrtek 27. listopadu od 13.00 ve Studiu G s tvejma kostma nikdo neuteče Co po sedmi letech zbude z pohřbenýho člověka? Jen pitomý dvě nebo tři kosti, jak si myslí Martin, nebo je toho víc, jak ví z vlastní zkušenosti Mick? A proč je to důležité? Brilantní černá komedie vynikajícího irského dramatika a filmaře Martina McDonagha nás zavede na irský venkov, kde žije Mick, který zavinil před sedmi lety vážnou autonehodu. A teď ho čeká zvláštní povinnost. Setkáme se taky s Mickovou žíznivou kamarádkou a dále se specificky intelektuálně vybaveným Martinem a jeho bratrem policajtem, který má jeden velký policejní sen. Tihle čtyři se budou muset každý po svém vyrovnat s tím, co bylo dlouho skryto pod zemí. A to vyrovnávání vám může vehnat slzy do očí. Možná slzy smíchu, možná slzy pláče a možná... oboje! OBSAZENÍ: Mick: Vladislav Georgiev Mary: Miroslava Georgievová Martin: Jakub Georgiev Thomas: Filip Kohut Autor: Martin McDonagh Překlad: Julek Neumann Režie a výběr hudby: David Vyhnánek Dramaturgie: Antonín Dvořák Scéna, Kostýmy: David Vyhnánek a kolektiv Pohybová spolupráce: Jan Vrbacký Premiéra 7. dubna 2025 ve Studiu G. Délka představení je 2 hodiny (včetně jedné přestávky). více o inscenaci Foto © Tomáš Rossi

Divadlo Petra Bezruče Divadlo Petra Bezruče je ostravské divadlo otevřené nejprve neoficiálně 1. prosince 1945 hrou Jak se Honza učil bát a oficiálně pak 13. prosince 1945 premiérou hry Viktora Dyka Ondřej a drak . Tato scéna měla od počátku jiný typ repertoáru než zdejší „velké“ divadlo. Orientovala se hlavně na mladého diváka. Divadlo se nejprve jmenovalo Kytice, potom Divadlo mladých, od roku 1948 Městské divadlo mladých a od roku 1957 Divadlo Petra Bezruče. Po krátkou dobu bylo součástí Státního divadla Ostrava (nyní Národní divadlo moravskoslezské). Scénu tvořili převážně ochotníci; profesionálních herců se diváci dočkali až počátkem padesátých let 20. století. Roku 1961 se divadlo přestěhovalo do moderní budovy Domu kultury Vítkovic (nyní Dům kultury města Ostravy). Od začátku devadesátých let dvacátého století divadlo působí v divadelní budově Blaník v ulici 28. října. Divadlo má dvě jeviště – velkou scénu a komorní prostor zvaný Márnice. ​ Uměleckým šéfem Divadla Petra Bezruče je od sezóny 2019/2020 režisér Jan Holec, stálou dramaturgyní Anna Smrčková. Divadlo Petra Bezruče 28. října 120 702 00 Moravská Ostrava Více informací najdete na webu divadla .

Komorní scéna Aréna Komorní scéna Aréna se za čtvrtstoletí své existence postupně vypracovala na špičku české divadelní scény, o čemž svědčí zcela výjimečné úspěchy v celorepublikovém měřítku, završené čtyřnásobným nejvyšším oceněním Divadlo roku (2013, 2015, 2016, 2017). Soustřeďuje se na tzv. herecké divadlo charismatických osobností, prostřednictvím kterého přináší zajímavá společenská témata, prezentovaná v moderním komorním sále pro zhruba sto diváků. Architektonicky a designově atraktivní prostředí nabízí rovněž foyer divadla, v němž se pravidelně pořádají i mimodivadelní společenské události jako například fotografické výstavy. Již řadu let je souborem, jehož inscenace pravidelně zaznamenává Česká televize a je zvána na prestižní české, ale i zahraniční divadelní festivaly. Uměleckým šéfem Komorní scény Aréna je Ivan Krejčí, kmenovým dramaturgem pak Tomáš Vůjtek. Komorní scéna Aréna 28. října 2 701 85 Moravská Ostrava Více informací najdete na webu divadla .

Divadlo Petra Bezruče Divadlo Petra Bezruče je ostravské divadlo otevřené nejprve neoficiálně 1. prosince 1945 hrou Jak se Honza učil bát a oficiálně pak 13. prosince 1945 premiérou hry Viktora Dyka Ondřej a drak . Tato scéna měla od počátku jiný typ repertoáru než zdejší „velké“ divadlo. Orientovala se hlavně na mladého diváka. Divadlo se nejprve jmenovalo Kytice, potom Divadlo mladých, od roku 1948 Městské divadlo mladých a od roku 1957 Divadlo Petra Bezruče. Po krátkou dobu bylo součástí Státního divadla Ostrava (nyní Národní divadlo moravskoslezské). Scénu tvořili převážně ochotníci; profesionálních herců se diváci dočkali až počátkem padesátých let 20. století. Roku 1961 se divadlo přestěhovalo do moderní budovy Domu kultury Vítkovic (nyní Dům kultury města Ostravy). Od začátku devadesátých let dvacátého století divadlo působí v divadelní budově Blaník v ulici 28. října. Divadlo má dvě jeviště – velkou scénu a komorní prostor zvaný Márnice. ​ Uměleckým šéfem Divadla Petra Bezruče je od sezóny 2019/2020 režisér Jan Holec, stálou dramaturgyní Anna Smrčková. Divadlo Petra Bezruče 28. října 120 702 00 Moravská Ostrava Více informací najdete na webu divadla .